Janovská p?ehrada

P?ístup je možný pešky, na kole nebo autem po pravé stran? údolí (ve sm?ru zdola nahoru). Na výchozím bode je p?kný výhled pres jindy napušt?nou p?ehradu.

• Na výchozích sou?adnicích se?t?te sloupky spojené ?et?zem - dostanete X.
• Pokra?ujte na N 50°36.(548+X) / E 013°33.(452-X) a objevte mikrovku se souradnicemi finále.
• Jedním sm?rem urazíte mén? než dva kilometry a není nutné vracet se stejnou trasou.

Vodní dílo Janov

Vodní dílo Janov postavené jako Mostecká p?ehrada leží na soutoku Loupnice a Klínského potoka v tzv. Hamerském údolí na rozhraní katastru obcí Krížatky, Lounice, Hamr.
Stavba hráze byla zahájena v ?ervnu 1911 a dokon?ena v prosinci 1913. Hráz je tížná, zd?ná z lomového kamene, 53 m vysoká, v korun? 225 m dlouhá a 4.5 m široká. Zadržuje 1,65 mil. m3 vody v p?ehradní nádrži, jejíž vzdutí zasahuje do vzdálenosti 600 m. Vodní plocha m??í 10 ha a její hladina leží v nadmo?ské výšce 488 m. Jezero dosahuje hloubky až 44,5 m; plocha povodí nádrže m??í 8.4 km2; pr?m?rný ro?ní pr?tok ?iní 0.09 m3/s. Je údajn? nejvyšší zd?nou p?ehradou v ?R; hráz je za?azena mezi technické památky. Nádrž byla vybudována pro zásobování m?sta Mostu a n?kolika okolních obcí pitnou vodou (kapacita 70 l/s) a k vodárenským ú?el?m slouží dodnes. Proto je v okolí p?ehrady I. pásmo hygienické ochrany a její bezprost?ední okolí a hráz jsou ve?ejnosti nep?ístupné.

Až do konce druhé sv?tové války sta?ila Mostecká p?ehrada pokrývat stále rostoucí spot?ebu pitné vody na Mostecku. Teprve v roce 1950 se p?istoupilo k p?íprav? výstavby Flájské p?ehrady. Roku 1959 - ješt? p?ed jejím dokon?ením - postihlo území okresu suché po?así a voda do Mostecké p?ehrady se následující dva roky p?e?erpávala až z Bílého potoka.
P?ehrada je dosud v dobrém stavu a je i nadále využívána pro vodárenské ú?ely (pro vyšší vodohospodá?ský efekt byla v suchých obdobích p?evád?na do nádrže voda z potoka Svídnice), voda odtud putuje do pískových rychlofiltru a pak dolu do Janova.

Original -zde-